Zamestnávateľ mi nechce dať výplatu

Skúsenosti, ktoré sme nadobudli pri výkone inšpekcie práce, nás neustále uisťujú o tom, že zamestnanec, ktorého finančné požiadavky (teda nároky) z pracovného pomeru neboli uspokojené, nevie presne, ako má postupovať v záležitosti vymáhania týchto neuhradených nárokov od zamestnávateľa. Môže ísť napríklad o nevyplatenú mzdu, náhradu mzdy, preplatenie cestovných náhrad, kompenzáciu za pracovnú pohotovosť, náhradu príjmu pri prechodnej práceneschopnosti pracovníka alebo len ich časť (označované aj ako "mzda").

V zmysle § 130 ods. 2 zákona č. 311/2001 Z. z. Zákonníka práce v platnom znení (ďalej len "Zákonník práce") sa mzda štandardne vypláca v dohodnutých výplatných termínoch, ktoré sú uvedené v pracovnej zmluve, prípadne v kolektívnej zmluve. Podľa § 129 ods. 1 Zákonníka práce je mzda splatná spätne za dané mesačné obdobie, a to najneskôr do konca daného kalendárneho mesiaca, ak sa v kolektívnej alebo individuálnej pracovnej zmluve neuvádza inak. Táto skutočnosť platí rovnako pre všetky zložky príjmu zamestnanca, ktoré poskytuje zamestnávateľ, pokiaľ ide o ich splatnosť a samotnú výplatu.

Ak zamestnávateľ niektorý z vyššie uvedených finančných nárokov nevyplatí, zamestnanec by mal postupovať nasledovne:

1. Písomne vyzve zamestnávateľa formou doporučeného listu na zaplatenie dlžnej mzdy v presne stanovenej lehote (napríklad 14 dní).

2. V prípade, že nároky zamestnanca nebudú v určenej lehote uhradené, zamestnanec vyzve zamestnávateľa na zaplatenie mzdy tzv. predžalobnou výzvou, ktorá mu bude zaslaná doporučeným listom. Prostredníctvom predžalobnej výzvy zamestnanec upozorní zamestnávateľa na potenciálne následky nevyplatenia mzdy - ako napríklad podanie trestného oznámenia, podanie žiadosti o vydanie platobného rozkazu (čo je vymáhanie dlžnej mzdy súdnou cestou), alebo podanie podnetu na príslušný inšpektorát práce (úrad).

3. Ak zamestnávateľ dobrovoľne nesplní svoj záväzok ani po riadne doručenej predžalobnej výzve, zamestnanec:

• Môže podať trestné oznámenie z dôvodu podozrenia zo spáchania trestného činu nevyplatenia mzdy a odstupného,
• Môže podať na príslušný súd návrh na vydanie platobného rozkazu.

Poznámka:
Návrhom na začatie súdneho konania vo veci vydania platobného rozkazu sa rozumie podaná žaloba na miestne a vecne príslušný súd.

Pre konanie v individuálnych pracovnoprávnych sporoch sú v období do 31. mája 2023 príslušné tieto súdy:

a) Okresný súd Bratislava III pre obvod Krajského súdu v Bratislave,

b) Okresný súd Piešťany pre obvod Krajského súdu v Trnave,

c) Okresný súd Nové Mesto nad Váhom pre obvod Krajského súdu v Trenčíne,

d) Okresný súd Topoľčany pre obvod Krajského súdu v Nitre,

e) Okresný súd Ružomberok pre obvod Krajského súdu v Žiline,

f) Okresný súd Zvolen pre obvod Krajského súdu v Banskej Bystrici,

g) Okresný súd Poprad pre obvod Krajského súdu v Prešove,

h) Okresný súd Košice II pre obvod Krajského súdu v Košiciach.

S platnosťou od 1. júna 2023 sú na konanie v individuálnych pracovnoprávnych sporoch kompetentné:

a) Mestský súd Bratislava IV pre obvod Krajského súdu v Bratislave,

b) Mestský súd Košice pre obvod Krajského súdu v Košiciach,

c) Okresný súd Banská Bystrica pre obvod Krajského súdu v Banskej Bystrici,

d) Okresný súd Nitra pre obvod Krajského súdu v Nitre,

e) Okresný súd Prešov pre obvod Krajského súdu v Prešove,

f) Okresný súd Trenčín pre obvod Krajského súdu v Trenčíne,

g) Okresný súd Trnava pre obvod Krajského súdu v Trnave,

h) Okresný súd Žilina pre obvod Krajského súdu v Žiline.

V písomnom podaní je potrebné uviesť nasledovné všeobecné náležitosti:

• Ktorému súdu je určené (adresát),
• Kto ho podáva (odosielateľ),
• Čoho sa týka (predmet),
• Čo sa ním zamýšľa (cieľ) a
• Podpis (autor).

Platobný rozkaz musí byť vyhotovený v takom počte, ktorý zodpovedá počtu odporcov (dlžníkov) navýšenom o jeden exemplár pre samotný súd. To isté platí aj pre všetky listinné dôkazy, ktoré musia byť jasne špecifikované a priložené k návrhu.

Aby mohol súd vydať platobný rozkaz, je nevyhnutné splniť všetky podmienky, ktoré sú stanovené v Civilnom sporovom poriadku:

a) Navrhovateľ (zamestnanec) predloží spoločne s návrhom na začatie celého konania aj samotný návrh platobného rozkazu na špeciálnom tlačive, ktoré je uverejnené Ministerstvom spravodlivosti SR na jeho oficiálnom webovom sídle,

b) Musí splniť všetky zákonom predpísané podmienky.

V súlade s § 265 ods. 2 Civilného sporového poriadku súd vydá platobný rozkaz najneskôr do desiatich pracovných dní od momentu splnenia všetkých spomenutých podmienok.

Proti vydanému platobnému rozkazu je možné podať odpor v lehote 15 dní od jeho doručenia. Pre dodržanie tejto lehoty stačí odpor odoslať na pošte v posledný, teda pätnásty deň.

Zamestnanec je v individuálnom pracovnoprávnom spore so svojim zamestnávateľom oslobodený od platenia súdneho poplatku.

4.  Podľa § 150 ods. 2 Zákonníka práce má zamestnanec taktiež právo podať oficiálny podnet na príslušnom inšpektoráte práce (úrade). Avšak v zmysle platnej legislatívy inšpektorát práce nemá právomoc priamo vymôcť zamestnancovi dlžnú mzdu. Inšpektorát práce má ale plné právo nariadiť zamestnávateľovi, aby odstránil zistené porušenie zákona, prípadne mu uložiť finančnú pokutu za porušenie jeho zákonnej povinnosti.

V súlade s § 69 ods. 1 písm. b) Zákonníka práce má zamestnanec možnosť pracovný pomer okamžite skončiť, ak mu zamestnávateľ nevyplatil mzdu, náhradu mzdy, náhrady cestovných výdavkov, kompenzáciu za pracovnú pohotovosť, náhradu príjmu pri dočasnej práceneschopnosti zamestnanca, alebo len určitú časť týchto položiek, a to do 15 dní po uplynutí dátumu ich splatnosti.

Zamestnanec, ktorý z tohto dôvodu okamžite ukončil pracovný pomer, má nárok na náhradu mzdy vo výške svojho priemerného mesačného zárobku za štandardnú výpovednú dobu dvoch mesiacov.

Je však dôležité, že zamestnanec môže okamžite skončiť svoj pracovný pomer len v lehote jedného mesiaca odo dňa, kedy sa reálne dozvedel o dôvode na takéto okamžité skončenie pracovného pomeru.

Vzory výzvy na vyplatenie mzdy, rovnako ako aj vzor predžalobnej výzvy, trestného oznámenia a okamžitého skončenia pracovného pomeru, sú dostupné v prílohách.

Vzor platobného rozkazu nájdete na internetovej stránke: https://www.justice.gov.sk/sluzby/vzory-a-formulare/vzory-pre-fo-a-po/.

Podrobný postup vo veci podania oficiálneho podnetu zo strany zamestnanca, ktorý sa cíti byť poškodený porušením povinností, ktoré vyplývajú z pracovnoprávnych vzťahov, nájdete pod záložkou s názvom Domov / Rady a informácie / Sťažnosti a podnety.

Podnet na inšpektorát práce je taktiež možné podať online, a to prostredníctvom interaktívnej aplikácie, ktorá je dostupná na adrese: https://www.ip.gov.sk/staznosti-a-podnety/.

Na co máte právo, co si nemusíte nechat líbit? Jak se bránit, když zaměstnavatel neplatí nebo se s výplatou opožďuje? Zákoník práce (a nejen ten) na takové situace myslí a zaměstnance chrání. Poradíme.

1. Dejte mu vale

Tak předně, šéfovi, který nezná než sliby a vytáčky, můžete dát docela rychle sbohem. Zákoník práce mluví jasnou řečí: když nedostanete mzdu nebo plat do patnácti dní po uplynutí období splatnosti - a tím je kalendářní měsíc následující po měsíci, kdy jste práci vykonali - můžete dát výpověď. Okamžitou; šéf si nemůže nárokovat ani výpovědní lhůtu. Takže konkrétně: výplatu za květen máte správně dostat do konce června. Když ji nedostanete do patnáctého července, teoreticky můžete dát už šestnáctého okamžitou výpověď. Kromě dlužné mzdy máte nárok ještě na náhradu mzdy ve výši dvou průměrných měsíčních výdělků.

2. Výpověď jedině písemně

Výpověď je třeba podat zaměstnavateli písemně. Ústně nestačí (i když si tak spíš ulevíte). 

Ve výpovědi musíte vysvětlit, proč jste k radikálnímu řešení sáhli. Určitě trvejte na písemném potvrzení o předání dokumentu - například si nechte jeden výtisk podepsat. Jestli posíláte poštou, tak vždy doporučeně a s dodejkou. „Pokud si zaměstnavatel zásilku na poště nevyzvedne, nic se tím nemění. Má se podle zákona za to, že bylo doručeno a převzato,' doplňuje advokát Tomáš Chalupa z portálu Poradnavěřitele.cz. A dodává, že je dobré mít od zaměstnavatele potvrzený i přehled dlužných výplat.

3. Vymáhejte

Výpověď by byla, můžete se poohlížet po novém místě. Zbývá vymoct z bývalého šéfa dluh. Když slušná žádost o peníze, které jste si odpracovali, nestačí, nezbývá než podat žalobu. Ideálně ve spolupráci s právníkem. Ještě jednou to zkusíte po dobrém - formou předžalobní výzvy k úhradě. Když zaměstnavatel nezaplatí, můžete s případem k soudu. U prokazatelných pohledávek to nebývá nikterak složitý proces.  „K soudu se podá návrh na vydání platebního rozkazu, kterým soud zaměstnavateli přikáže zaplatit dlužnou mzdu. Jestliže na platební rozkaz zaměstnavatel nezareaguje, je možné předat případ k vymáhání exekutorovi,' komentuje advokát Chalupa. Exekutor koná, co umí a musí: obstaví zaměstnavateli účty, případně zpeněží jeho majetek, aby vaši pohledávku uspokojil. Nákladů na právníka se bát nemusíte. Jeho odměna se přičte na vrub zaměstnavatele, který dluží, a tudíž celý soudní spor zapříčinil.

4. Zaměstnavatel v platební neschopnosti? Nechte si mzdu proplatit od pracáku

Pokud je na tom zaměstnavatel opravdu mizerně a jsou splněny zákonné podmínky, můžete podat návrh, aby s ním bylo zahájeno insolvenční řízení. Insolvenční návrh je totiž oprávněný podat kromě dlužníka (zaměstnavatele) také kterýkoli z jeho věřitelů (tedy i zaměstnanec):

Když se váš zaměstnavatel ocitne v  insolvenci nebo insolvenčním řízení - ať už návrh podáte vy nebo někdo jiný - můžete požádat úřad práce, aby vám dlužnou mzdu proplatil.

„Žádat můžete mzdové nároky za tři měsíce z rozhodného období, které trvá tři měsíce před zahájením insolvenčního řízení a tři měsíce po jeho zahájení. Podmínkou je, že jste chodili do práce a zaměstnavatel vám za toto období dluží. Příslušné měsíce si vyberete sami, uvedete je v žádosti o uspokojení svých mzdových nároků,' pokračuje právník Chalupa.

Úřad práce vám za každý měsíc vyplatí maximálně jeden a půl násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, aktuálně tedy z částky okolo pětadvaceti tisíc - jeden a půl násobek dělá něco přes třicet sedm tisíc korun.

5. Máte se šéfem trable? Radši hlídejte databázi

Mzdové nároky u úřadu práce můžete uplatnit nejpozději do pěti měsíců a patnácti kalendářních dnů od chvíle, kdy úřad práce zveřejnil na své úřední desce informace o zahájení insolvenčního řízení proti zaměstnavateli. Jestli jsou s vaším šéfem potíže, pohlídejte si databázi zaměstnavatelů v insolvenci. Ať něco neprošvihnete.

Když lhůtu propásnete, každopádně vám ještě zbývá možnost obrátit se na soud. Totéž platí, když úřad práce nepokryje vaše mzdové nároky v plné výši nebo vám je vůbec nepřizná - můžete je uplatnit u insolvenčního správce.

Sdílejte článek, než ho smažem